Czechia:
Anglický název českého státu
v mýtech a faktech

1. mýtus: Jméno Czechia není oficiální. Není užíváno, protože se neuchytilo. Není zažité. Mnoha lidem se nelíbí.
Skutečnost: Zeměpisné (krátké, neformální) jméno Czechia [čekia] [ˈtʃɛkiə] bylo standardizováno v roce 1993 a od roku 2016 je uvedeno v oficiálních seznamech OSN “UNTERM” a “UNGEGN” a v mezinárodních standardech ISO. Název Czechia od r. 2016 doporučují k užívání např. i britské a americké státní instituce. Od ledna 2017 používá jak Česko, tak i Czechia na svých mapách Google. Název je v respektovaných slovnících (např. Josef Fronek: Velký česko-anglický slovník, nakl. LEDA 2013). Byť se frekvence používání jména Czechia po jeho oficializaci trvale zvyšuje, jméno dosud ve světě není všeobecně známé a zažité, protože nebylo – přes doporučení MZV ČR a MŠMT ČR – šířeno českými státními a veřejnými institucemi. Jméno státu se nemůže rychle uchytit a vžít, pokud ho stát sám systematicky nepoužívá. Jakmile se jméno Czechia rozšíří, vžije se podobně jako jméno Czechoslovakia, které bylo složitým novotvarem. Jde o zvyk.

2. mýtus: Jiné světové jazyky (němčina, ruština, čínština, ...) našly samovolně svůj protějšek krátkého jména Česko a běžně ho používají. Naproti tomu v anglicky mluvících zemích prostě „vyhrál“ výraz Czech Republic, takže nemá smysl svět přesvědčovat o jiném anglickém názvu.
Skutečnost: České státní a veřejné instituce po 23 let prezentovaly naši zemi na mezinárodní scéně v angličtině výhradně jako „the Czech Republic“. Jakmile námi zvolený a v roce 2016 oficiálně potvrzený zeměpisný název začneme více používat sami v mezinárodním styku, anglicky mluvící svět se rychle přizpůsobí, podobně jako téměř před sto lety našemu (námi zvolenému) zeměpisnému jménu Czechoslovakia anebo nedávno novým anglickým zeměpisným názvům států Belarus, Zimbabwe, Bangladesh, Eritrea nebo Croatia, které si tyto země samy určily, daly světu na vědomí a ihned začaly používat.
3. mýtus: Český ekvivalent anglického názvu Czechia - Česko - není v Ústavě České republiky.
Skutečnost: Zeměpisné (krátké, neformální) jméno nemusí být součástí ústavy. Ani název “Slovensko” není v Ústavě Slovenské republiky, a přesto se běžně používá; to samé platí pro zeměpisné názvy jiných zemí. Název „Czechia“ je oficiální – je schválen a mezinárodně uznán (viz body 1 a 16). Jméno „Czechia“ by tak měly běžně používat české i zahraniční firmy a občané, právnické a fyzické osoby, instituce a sportovní organizátoři v těch případech, kdy i jiné země použijí své jméno zeměpisné, nikoliv politické. 
4. mýtus: Název Czechia je novotvar (neologismus).
Skutečnost: První doložený historický záznam názvu Czechia je v latině a pochází z roku 1575. V angličtině jsou nejstarší doklady z let 1841 a 1856, poté je výskyt stále častější; zejména mezi lety 1918 – 1960 byl název Czechia běžně užíván americkým tiskem k odlišení západní a východní části Československa (resp. do r. 1920 Česka-Slovenska), tedy pro označení Česka v dnešním významu.
5. mýtus: Jméno Czechia je neanglické, v angličtině zní divně.
Skutečnost: Jméno standardně obsahuje původně latinskou příponu -ia, tak jak je to v angličtině běžné (Austria, Australia, Croatia, Virginia, California, Indonesia, Slovakia, Latvia, Colombia a další, včetně jmen českých historických zemí – Bohemia, Moravia, Silesia). Jméno může někomu při prvním poslechu znít neobvykle stejně tak, jako celá řada názvů odvozených z cizích jazyků, které angličtina zcela běžně užívala nebo užívá (Czechoslovakia, Idaho, Utah, Massachusetts, Lithuania, Zimbabwe, Belarus, Croatia atd.). 
6. mýtus: Zeměpisné jméno Czechia není nutné, plně postačuje název politický – Czech Republic.
Skutečnost: Zeměpisné jméno nemůže být nahrazeno názvem politickým, protože ten má přechodný charakter, ignoruje historickou kontinuitu státu a jeho funkce je tak omezena pouze na aktuální státní subjekt (Česká republika existuje od r. 1990 a jako nezávislý stát od r. 1993, český stát = Česko/Czechia však v různých formách přes tisíc let). Dokladem potřeby jednoznačného krátkého jména je i dehonestující, chybné nebo jinak nevhodné zkracování názvu politického v praxi (pouze Czech, Czech rep, CR, C. Rep., Czecho) i časté používání zažitého názvu neexistujícího státu „Czechoslovakia“. Internetový vyhledávač nezpracuje dvouslovné jméno jednoznačně. Obchodní značka „Made in (the) Czech Republic“ se kvůli své složitosti a nejednoznačnosti neujala.
7. mýtus: Český stát měl v minulosti řadu různých názvů, proto Česko/Czechia není historicky přesné označení.
Skutečnost: Krátké jméno se na rozdíl od jména politického může používat i v historickém, kulturním a duchovním kontextu. Krátké jméno se používá i v mnohých zemích, v nichž během jejich dlouhé historie došlo k výrazným změnám politickým nebo územním (např. Polsko/Poland, Řecko/Greece, Egypt/Egypt). 
8. mýtus: Jsou přece i jiné země, které užívají výhradně politický název.
Skutečnost: Výhradně politický název používají zejména státní a nestátní útvary mezinárodně neuznané – např. Luhanská lidová republika, Republika Logone, Hajdučka republika a řada dalších. Mezi členy OSN jsou jen dva státy, které na rozdíl od ostatních mezinárodně uznaných států světa (včetně Česka) zeměpisné jméno nemají: Středoafrická republika a Dominikánská republika. 
9. mýtus: United States a United Kingdom jsou také dvouslovné, tak proč bychom měli mít problém s Czech Republic?
Skutečnost: Počet slov ve jméně nemůže být jediným porovnávacím kritériem. Na rozdíl od plného politického názvu „the Czech Republic“ jsou „the United States“ a „the United Kingdom“ zkrácením politických názvů „the United States of America“, resp. „the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland“. Plné názvy se v běžné komunikaci v angličtině ani v češtině prakticky nepoužívají, obě země se v těchto jazycích běžně označují neoficiálními jmény zeměpisnými: Amerika/America, resp. Velká Británie/Great Britain či jen Británie/Britain, popř. právě zkrácenými politickými názvy „the United States“, „the States“, „the U.S.“, „the U.S.A.“ resp. „the United Kingdom“, „the U.K.“. Ani v jednom z těchto případů se však nejedná o plnohodnotný politický název, takže nejsou srovnatelné s „the Czech Republic“. Naše země není ve světě tak známá jako jsou the United States či the United Kingdom, aby si mohla dovolit nejednoznačnost svých jmen. Zkratka používaná pro náš stát i v mezinárodním styku – CR – je oficiální zkratkou Kostariky.
10. mýtus: Změna jména našeho státu by byla finančně náročná, není vhodná ani v zájmu kontinuity. Svět si ještě ani nestačil zvyknout na Czech Republic a už máme jméno znovu měnit.
Skutečnost: O změnu jména se nejedná. Jde o adekvátní používání obou souběžně existujících oficiálních jmen našeho státu. Politické (formální) jméno Česká republika/Czech Republic zůstává beze změny – bude nadále používáno tam, kde je používají i jiné státy, např. v mezinárodních smlouvách a ve formálních mezistátních vztazích. V případech, kdy i jiné státy použijí své jméno zeměpisné, je vhodné používat zeměpisné (krátké, neformální) jméno Česko/Czechia. Zavedení širšího používání názvu Czechia probíhá postupně, bez významně zvýšených nákladů, často při obnově materiálů určených ke státní (re)prezentaci. Už tak nízké náklady na prosazení anglického zeměpisného jména se nám brzy vrátí v podobě posílené, jednoznačné identity našeho státu v zahraničí, mj. souvisejícím zavedením srozumitelné obchodní značky „Made in Czechia“. Právě stav, kdy svět za 24 let všeobecně nepřijal politické jméno “Czech Republic” používané v nepolitických souvislostech, svědčí ve prospěch širšího využití krátkého jména. Zatímco jméno “Czechoslovakia” bylo už ve 20. letech světem všeobecně přijato a respektováno, výhradní používání politického jména “Czechoslovak Republic” by ani tenkrát světem nebylo snadno akceptováno.
11. mýtus: Česko/Czechia má stejný význam jako Čechy/Bohemia. Jméno ignoruje Moravu a Slezsko.
Skutečnost: Pokud zpočátku bylo slovo Czechia používáno i ve významu „Čechy“, ve 20. století už jednoznačně převládl význam „České země“, tedy „Česko“. Tzn. Česko/Czechia = Čechy/Bohemia + Morava/Moravia + (České) Slezsko/(Czech) Silesia. Pokud by zeměpisný název Česko ignoroval Moravu a Slezsko, politický název Česká republika by je opomíjel ještě více: adjektivum český (-á,-é) totiž může být odvozeno jak od Čech, tak od Česka, zatímco substantivum Česko/Czechia jednoznačně vystihuje území našeho státu, území, kde se mluví (převážně) česky/Czech.
12. mýtus: Výraz Czechia je méně reprezentativní a snáze zaměnitelný než Czech Republic.
Skutečnost: Zatímco Czechia [čekia] [ˈtʃɛkiə] je název nezaměnitelný v mluvené i psané podobě, ve výrazu Czech Republic [čekripablik] [tʃɛk r‌ɪˈpʌb.lɪk] je v mluvené podobě zaměnitelné vše a v psané podobě téměř vše – tři slabiky ze čtyř: „Czech“ má v mluvené podobě více významů, „Republic“ je v politických názvech většiny států světa. Výraz republika/republic v posledních 100 letech utrpěl ztrátu svého renomé a obsahu, mj. kvůli své oblibě mezi nedemokratickými režimy, státy mezinárodně neuznanými a v poslední době i v komerční sféře. Republika/republic prakticky není pojmenováním naší země, ale jejího současného politického uspořádání. Tradiční, vyspělé a demokratické státy svá politická jména v nepolitických souvislostech neuvádějí.
13. mýtus: Slovo Czechia může být vyslovováno jako 'čečija'.
Skutečnost: Kdo umí správně vyslovit „Czech“ a „Czechoslovakia“, správně vysloví i „Czechia“ [-k-]. V angličtině existuje 286 slov, ve kterých se „ch“ vyslovuje [k] – např. architect, anarchy, anchor, chemistry, chaos, mechanism. Výslovnost v angličtině nemá zcela běžně ustálená pravidla a je nezbytné se ji prostě naučit.

14. mýtus: Jméno Czechia je nevhodné pro možnost záměny s Čečenskem (Chechnya, Chechenia).
Skutečnost: Nedostatečné zeměpisné znalosti nemohou být důvodem pro neužívání zeměpisného jména. Dvojice názvů „Czechia“ a „Chechnya“ je si navzájem dokonce méně podobná než dvojice „Czech Republic“ a „Chechen Republic“. Navíc „Chechnya“ není samostatným státem, možnost záměny např. při mezinárodních konferencích nebo ve sportu tedy nehrozí. Existují dvojice zemí s podobnějšími zeměpisnými jmény (Austria/Australia, Iran/Iraq, India/Indonesia, Mali/Malawi, Niger/Nigeria, Gambia/Zambia, Slovakia/Slovenia, dokonce identické Georgia/Georgia), aniž by některá z nich trpěla pocitem nutnosti od svého zeměpisného názvu ustoupit a používat výhradně název politický.

15. mýtus: Název „Czechia“ je příliš podobný německému výrazu „Tschechei“, který používalo nacistické Německo jako hanlivé označení českého území.
Skutečnost: „Czechia“ [-k-] se vyslovuje jinak a je starší než německé “Tschechei” [-ch-], které se navíc užívalo už dříve než za nacismu. Vedle oficiálního a dnes i v praxi převládajícího výrazu „Tschechien“ je výraz „Tschechei“ dnes používán v Německu málo – často navíc lidmi, kteří v něm nic hanlivého nespatřují, stejně jako v případě podobně tvořených oficiálních názvů jiných zemí, např. Slowakei či Türkei.
16. mýtus: O názvu naší země nemají rozhodovat politici, ale široká veřejnost.
Skutečnost: V této odborné věci občané rozhodují nepřímo, prostřednictvím zastupitelských sborů a odborných institucí určených zákonem. Současná politická reprezentace pouze napravila nepřirozený stav, kdy jsme zeměpisné jméno měli, ale nedali ho světu na vědomí. O názvu „Czechia“ bylo rozhodnuto Názvoslovnou komisí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního – 55 odborníky – jazykovědci, historiky a geografy, kterým toto rozhodnutí ze zákona přísluší. Standardizace jmen sídelních a nesídelních geografických objektů je podle zákona 200/1994 Sb., § 3 činností ve veřejném zájmu a její výsledky mají využívat orgány státní správy a územní samosprávy v rozsahu své působnosti. Od roku 1993 se stanovisko Názvoslovné komise k užívání jednoslovného označení Česko a jeho ekvivalentů v dalších jazycích nezměnilo. Odborníci jednoznačně doporučili používat anglické jméno „Czechia“. Nejde o názor, ale o zákonný výsledek procesu standardizace.

Vladimír Hirsch, Petr Pavlínek, Zdeněk Kukal
© Občanská iniciativa Česko/Czechia, Praha – Brno, červenec 2017

Více faktických informací? Zde:

prirucka